Něco o nás

Myslivecký spolek Skalice Košťálov byl založen 27. dubna 1982 spojením tří samostatných mysliveckých sdružení, a to MS Košťálov, MS Kundratice a MS Bystrá nad Jizerou. Stalo se tak na základě povinného slučování honiteb ve větší celky.

Nově vzniklá honitba o celkové výměře 2.220 ha sestávající se z Kundratic (jenž přišly o tzv. Malou Stranu), Košťálova, Bystré nad Jizerou, části Hájů (Hajsko) a Bořkova se rozkládala v oblasti hřebenu mezi Jizerou a Oleškou, od silnice Mříčná – Kundratice až k Semilům. V této podobě setrvala honitba do roku 1993.

Od roku 1993 došlo k dalšímu přetváření hranic honitby. Přesněji k odtržení Hajska a Bořkova. Hajsko přešlo k MS Háje nad Jizerou a Bořkov se spojil s MS Slaná. Jediná Bystrá nad Jizerou v původním uskupení setrvala.

Kundraticím byla navrácena Malá Strana a na Košťálovsku přibyly do honitby Lomy, Křip a Tulachovy paseky, takže celková rozloha honitby se svými 2.200 ha nakonec nezaznamenala výrazných změn.

V průběhu let 1995–1996 došlo mezi spolky k vleklým sporům o hranice na Malé Straně. Do celé věci se nakonec vložily úřady, na základě jejichž rozhodnutí přišlo naše sdružení o část Kundratického katastru, Říhovu rokli a Pavlovu lišku. V rámci kompenzace odebraných pozemků byla honitba rozšířena o část v libštátském katastru, o tzv. Lipník a Končiny. V této podobě přetrvává honitba se svou výměrou 2.092 ha až do dnešní doby

Popis honitby

Honitba MS Skalice Košťálov o celkové výměře 2.092 ha se nachází v kraji Libereckém, v okrese Semily, z převážné většiny v katastrálním území Kundratice, Košťálov a Bystrá nad Jizerou.

Honitba začíná na východě katastrem Mříčná, dále pokračuje podél silnice do Košťálova, kde se stáčí okolo řeky Olešky až k hranicím katastru Bořkov. Severní hranice je pak tvořena řekou Jizerou. Hlavní zvěří v naší honitbě je zvěř srnčí a černá.

Stavy srnčí zvěře se dlouhodobě drží na normovaných stavech. Spíše stagnující stav je dán zvyšujícím se tlakem na zvěř ze strany veřejnosti v honitbě, rozlehlých pastvin a dalších druhů zvěře. Přibývá i úhynů na silnicích či železnici, a také v souvislosti se zemědělskou činností jako je zejména pěstování řepky, či nekontrolované senoseče.

Od roku 2005 dochází k výraznému zvýšení stavu zvěře černé, a zároveň jejího odlovu. Na území naší honitby se zvýšil odlov černé zvěře za toto období více než osmkrát. Tedy z osmi na 66 kusů ročně. Ani takový nárůst odlovených kusů nepomáhá snížit početní stavy na únosnou míru.    

Zvěř černá je všežravcem. Zvýšení populace tak působí značně negativně na stavy drobné zvěře, u níž zaznamenáváme na území honitby z dlouhodobého hlediska výrazný pokles.

Na snížení populace drobné zvěře se podílí nejen zvěř černá, ale i zemědělská činnost, značná početnost lišky obecné, a nárůst populace další zvěře myslivosti škodící, zejména jezevce lesního a kuny skalní.

Značné škody na drobné zvěři způsobuje i nárůst populace straky obecné, káněte lesního a krkavce velkého.

Se zvyšujícími stavy těchto predátorů a působením zemědělské činnosti tak dochází ke značnému poklesu odlovu zvěře drobné, zejména zajíce polního, bažanta obecného a koroptve polní. Divoce žijící bažant a koroptev se v naší honitbě vyskytuje pouze vzácně.

Význačné úlovky

První úlovek černé zvěře byl zaznamenán na fotografii Jana Vaňáka z června roku 1969. 

Vladimír a Luboš Jindřiškovi – v srpnu 1996 byli uloveni v naší honitbě první dva jeleni. Od této doby až do současnosti došlo k ulovení ještě dalších dvou jedinců.

V letech 1997-1999 byl v honitbě proveden odlov nepůvodní mufloní zvěře, jež páchala značné škody na lesních porostech.

V lednu roku 2002 ulovil Zdeněk Kovář prvního psíka mývalovitého. V následujících letech bylo uloveno dalších 6 kusů této šelmy.

Výčet ulovené zvěře

Z dlouhodobého hlediska je lovena spárkatá a drobná zvěř podle daného plánu, v souladu s dobou a způsobem lovu, jenž jsou pro dané druhy stanoveny. Predátory, tedy lišky, kuny, jezevce a zavlečené druhy zvířat, jako norek a psík mývalovitý, lovíme převážně na čekané a za pomocí norníků vyháněním z přírodních a umělých nor. Populaci černé zvěře se snažíme eliminovat nejen odstřelem jenž je namáhavý, časově náročný a nevede ke kýženému snížení stavů, ale od roku 2019 i za pomoci odchytového zařízení.

Naši nejúspěšnější lovci:

  • r. 2017

Lov černé zvěře: 1. Petr Hollmann, 2. Luboš Jindřišek, 3. Miloslav Miksánek

Lov zvěře škodící myslivosti: 1. Luboš Jindříšek, 2. František Lukeš, 3. Vladimír Jindřišek

  • r. 2016

Lov černé zvěře: 1. Petr Hollmann, 2. Luboš Jindřišek, 3. Zbyněk Malinský

Lov zvěře škodící myslivosti: 1. Petr Hollmann, 2. Vladimír Jindřišek, 3. Zdeněk Václavík

  • r. 2015

Lov černé zvěře: 1. Petr Hollmann, 2. Luboš Jindřišek, 3. Zbyněk Malinský

Lov zvěře škodící myslivosti: 1. Petr Hollmann, 2. Luboš Jindřišek, 3. Zdeněk Václavík

Chov a péče o zvěř

Návrat koroptve polní –Myslivecký spolek již několik let usiluje o návrat koroptve polní do volné přírody. Ta se v naší honitbě téměř nevyskytuje. Cílem je, aby této zvěři byly vytvořeny podmínky, které povedou nejen ke zvýšení její populace, ale i rozšíření do míst, kde se v minulosti hojně vyskytovala. Ke zvýšení populace tohoto druhu je každoročně v jarních měsících vypuštěno přibližně deset párů koroptví z vlastního chovu. Úskalím civilizačních faktorů a silnému predačnímu tlaku se snažíme předcházet intenzivní spoluprací s místními zemědělci, zakládáním a udržováním políček pro zvěř, kde hlavní složkou pěstovanou na nich jsou krmná kapusta a oves doplněné o směsky rostlin, a v neposlední řadě zvýšením odlovu zvěře myslivosti škodící a pozastavením odlovu zvěře drobné užitkové. Úprava podmínek pro koroptev polní vede ke zvyšování stavů další drobné zvěře, jako je bažant či zajíc, jejichž nároky na životní prostředí jsou podobné.

Bažant obecný –Myslivecký spolek vynakládá nemalé úsilí ke zvýšení populace bažanta obecného. Jejich odchovu se věnujeme bezmála tři desetiletí. Každým rokem je vypouštěno ke dvěma stům bažantích kuřat, jež jsou uměle odchovávány za pomocí kvočen tzv. japonek. Japonky jsou vynikající kvočny a při odchovu koroptví a bažantů jsou téměř nenahraditelné. 

Zajíc polní –Stavy zvěře zaječí jsou i přes značnou péči a vynaložené úsilí našeho spolku na dlouhodobě nízkém stavu a nevykazují žádné početní nárůsty. Od počátku zimy a v zimních měsících, pokud není vysoká sněhová pokrývka a ledový povrch, spásají stvoly námi vypěstované kapusty, a dále řepu a věchty sena jenž jim v krmné sezoně vkládáme do keřů. V neposlední řadě se jim snažíme zabezpečit potřebné množství ohryzových dřevin a dočasně předkládáme i sůl.

Spárkatá zvěř –Srnčí zvěř v podzimních a zimních měsících přikrmujeme v krmných zařízeních, které jsou rovnoměrně rozmístěny ve všech částech honitby, přesněji ve 35 krmelcích a 7 jeslích. Krmná sezona začíná již koncem září, kdy předkládáme jadrné krmivo, které je důležité pro zvýšení tukové zásoby a tedy pro lepší přípravu na zimu a zajišťujeme dostatečné množství slanisek.  

Myslivecká kynologie – Česká myslivecká kynologie má velmi dlouhou a bohatou tradici. Využití loveckých psů v myslivecké praxi tak pro nás není pouze nutností z pohledu litery zákona, ale i nezbytností při dosledech spárkaté zvěře, dohledávkách a přinášení zvěře drobné, při norováni, a v neposlední řadě při vyhánění či vystavování zvěře při senosečích. Myslivecký spolek aktivně využívá a podporuje prohlubování dovedností svých lovecky upotřebitelných psů i jejich psovodů. V současné době čítáme 6 lovecky upotřebitelných psů, a to plemene jezevčík drsnosrstý, německý ohař drsnosrstý, anglický špringršpaněl a německý křepelák

Členové mysliveckého spolku

  1. Bubeník Lubomír
  2. Čech Jaroslav
  3. Hlava Roman, Ing.
  4. Jindřišek Luboš
  5. Jindřišek Pavel
  6. Jindřišek Vladimír
  7. Junek Roman
  8. Klobouček Karel
  9. Kocourek Miroslav, Ing.
  10. Kolman Jan
  11. Kovář Zdeněk
  12. Lukeš František
  13. Maděra Jan
  14. Malinský Zbyněk
  15. Miksánek Miloslav, Ing.
  16. Šváb Martin, Ing.
  17. Václavík Zdeněk

Členové MS ve zkušební době

  1. Beran Miroslav ml.
  2. Beran Miroslav st.
  3. Hlavová Veronika
  4. Hloušek Luděk
  5. Janoušek Jiří
  6. Pavelka Martin
  7. Zálabák Ondřej